DÍKY FIRMĚ MOISTUREGUARD SE VAŠE DŘEVOSTAVBA DOŽIJE VYSOKÉHO VĚKU

Jak náročné bylo unikátní produkt a službu vytvořit? V čem technologie MoistureGuard předčí konkurenci? A jak k ní dopomohl SIC?

Technologii MoistureGuard jste vymysleli v roce 2014 na Českém vysokém učení technickém v Praze. Jak k tomu došlo?

Když se zakládalo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (ČVUT UCEEB), potkaly se různé vědecké týmy, které o sobě dosud nevěděly a velmi rychle našly společné téma: dřevěné konstrukce. Dělali je tam kluci na stavební fakultě, zatímco já jsem se zabýval senzorikou a elektrotechnikou. A navíc nás hodně rozhýbal docent Petr Kuklík, známá figura v oboru dřevostaveb. Říkal nám, že z trhu slýchá o problémech s vlhkostí uvnitř konstrukcí dřevostaveb, tam, kam není vidět. Pojďme se spojit, vybídl nás. Pojďme vymyslet pro stavitele a majitele dřevostaveb technologii, která by jim řekla, že uvnitř konstrukce vzniká problém, který zvnějšku ještě není vidět.

Plíseň na dřevě ale přeci vidět je.

No jo, ale když ji spatříte okem v interiéru, tak to už je strašně pozdě. Můžete si být jistý, že už tam zatéká, nebo že tam vlhkost kondenzuje dlouhodobě, klidně půl roku nebo rok. A v ten moment bývají následky fatální. Bavíme se o opravách v řádu statisíců až jednotek milionů, a přitom je k dispozici levné řešení.

Dneska jsou dřevostavby populárním tématem lifestylových časopisů. Kolik jich ale v Česku stálo, když jste na technologii začali pracovat?

Před deseti lety jsme tu měli cirka tisíc pět set dřevostaveb realizovaných ročně. Dneska jich v Česku ročně vyroste asi dva a půl tisíce, což představuje šestnáct procent z celkového objemu rodinných domů.

V segmentu rodinných domů dřevostavby odstartovaly?

Stalo se tak u nás i ve světě. Následně vyrostly i vícepodlažní stavby, hlavně v západní Evropě, Skandinávii, Kanadě a USA. Byly to administrativní a bytové domy ze dřeva s hybridní konstrukcí kombinující dřevo a železobeton. V Česku si dlouho nikdo neuměl představit, že by se protlačily přes požadavky na požární bezpečnost staveb, ale protlačily.
A najednou se v Evropě začalo uvažoval o dřevěném mrakodrapu.

Není to sci-fi? Mrakodrap ze dřeva…

Není. HoHo Vienna vyrostla v nové čtvrti rakouské metropole do výšky 84 metrů a jako konstrukční materiál využívá dřevo. Jejích čtyřiadvacet podlaží nabízí bydlení, kancelářské prostory i řadu služeb. Další příklady najdete ve Skandinávii.

Proč vlastně stavět ze dřeva?

To je i moje osobní otázka. (úsměv) Důležitým argumentem je udržitelnost veškerého lidského počínání nejen stavebnictví. Ke globálnímu oteplování totiž velmi přispívá oxid uhličitý, který produkujeme při průmyslové výrobě. Stavební průmysl je tradičně založen na produktech jako je ocel, beton nebo cihla, jenže to jsou materiály, které mají ukrutnou uhlíkovou stopu. Dřevo ji má naopak minimální nebo zápornou. Takže pokud to myslíme s dekarbonizací stavebního průmyslu vážně, je ekologické a udržitelné stavebnictví založené na dřevě jako obnovitelném přírodním zdroji velmi vhodné. Nejde samozřejmě jen o výběr dřeva jako základního materiálu pro stavbu, ale i o celkovou energetickou efektivitu budov a o to, aby se stavby nemusely předčasně rekonstruovat nebo bourat.

S jakým cílem jste tedy primárně založili MoistureGuard?

Chtěli jsme na trh uvést podpůrnou technologii, která částečně odstraní překážky, které lidem brání, aby se pro dřevo jako stavební materiál rozhodli. O tom, že dřevo hoří, se bavit nemusíme. Problém vlhkosti dřevostaveb svět ale zatím moc neřešil. Projektanti se s ním snažili při svých návrzích počítat, ale nikdo nedokáže postavit stavbu natolik těsnou a kvalitní, aby do ní vlhkost vůbec nepronikla nebo se v ní nestala nějaká havárie s vodou. Na UCEEB jsme zahlédli příležitost a začali vyvíjet systém na kontinuální monitoring vlhkosti. Začali jsme dělat první instalace zákazníkům, ale brzy jsme pochopili, že v rámci akademické sféry naši technologii komercializovat nezvládneme. Někdo se tomu musel věnovat na plný úvazek. Proto nejdříve vznikla firma InoSens CZ, která uzavřela licenční smlouvu s UCEEB, takže mohla MoistureGuard vyvíjet a vyrábět. Jenže pak už to bylo moc velké sousto i pro ni. Museli jsme najít investora, který by provoz firmy zabezpečil. Zpětně si říkám, že jsme měli na začátku hodně naivní představy.

Jak to myslíte?

Když to trochu přeženu…, tak jako vědec bez zkušeností s reálným byznysem si myslíte, že když vymyslíte kliku od Boeingu, tak to stačí k tomu, aby letadlo letělo a dostanete za to půlku letadla. Tak to opravdu nefunguje.
Z akademického světa vidíte jen malinkou část byznys procesu a problémů, které se musí řešit, aby se produkt vůbec uchytil na trhu a zákazníci ho začali používat. Založili jsme firmu MoistureGuard, s.r.o., která se dodnes živí pouze jedním stejnojmenným produktem a pod značkou Senzomatic je aktivní nejen v ČR ale i v Rakousku a Německu.

Váš produkt vypadá na obrázku jako nenápadná přilepená krabička. Jak ale celý systém funguje?

No, ta krabička není přilepená. Jsou tam dva šrouby, které zároveň slouží jako měřicí hroty. Měří vlhkost dřeva. Takže máte síť senzorů, které jsou rozmístěné na nejkritičtějších místech a informace z nich nepřetržitě sbírá centrální jednotka, která každých pět minut data shromáždí a pošle je do datového úložiště. V cloudu pak běží automatizované algoritmy umělé inteligence, které nekoukají jen na hodnotu dat, jaká právě přišla, ale pracují také s historií dat a trendem vývoje vlhkosti.

Proč je pohled do historie dat (sledování trendu vývoje vlhkosti) pro zákazníka důležitý?

Vyhodnocením trendu dramaticky zvyšujeme spolehlivost systému a omezujeme díky němu počet falešných hlášení. Umožňuje nám rozpoznat, jestli vlhkost narostla v důsledku problému, nebo třeba jen pravidelným vytápěním. Naše algoritmy musí být dost chytré na to, aby to odfiltrovaly, jinak by zákazník dostával třeba i padesát matoucích zpráv za den. Díky našim unikátním algoritmům dovedeme zákazníkovi ohlásit problém v momentě, kdy se uvnitř dřevěné konstrukce něco stane, třeba jen mikro únik vody, a dáme mu čas, aby s tím něco udělal, než bude mít problém vizuální projevy v interiéru a zasáhne celou dřevostavbu. Dokážeme určit, jestli je problém na odpadní vodě, řádové vodě nebo třeba otopné vodě.

A co když problém vznikne v místě, kam jste senzory neumístili?

To je právě druhá přidaná hodnota našeho řešení. MoistureGuard hlídá vlhkost na místě, kde je senzor umístěný, ale měří také vlhkost vzduchu v konstrukci. Takže když se dostane voda do místa konstrukce, které je vzdáleno od senzoru třeba tři metry, vzdušnou vlhkostí se informace dostane až k našemu čidlu. Díky síti senzorů citlivých i na vlhkost vzduchu tak v praxi vidíte velký úsek konstrukce, a přitom neztrácíte možnost lokalizace problému. V počítači pak na grafu přesně odhalíte, v jakém konkrétním místě a kdy problém začal.

Kde bývají nejčastější průšvihy?

Jednoznačně ve sprchových koutech – někde se povolí koleno, vysune se, vznikne mikro únik na odpadní vodě nebo jde o netěsnosti ve spárách. My vám třeba dáme informaci, že se jedná o odpad od sprchového koutu, takže vám pak stačí odkrýt jednu dlaždičku, odpad opravit a nechat místo vyschnout. Náš systém vám při vysoušení asistuje – ví, jak vysoká vlhkost tam je, vidíte na grafu, jak klesá a pak dlaždičku ve správný moment zaklopíte.

Kromě koupelny patří mezi riziková místa technická místnost s boilerem, tepelné čerpadlo nebo rozvaděč podlahového vytápění. Prostě všechna místa, kde se voda přirozeně vyskytuje. Možná byste se divil, ale nepatří mezi ně podkroví. Střechy jsou dnes dobře chráněné dvěma plášti. Občas dáváme senzor pod střešní okno, ale v zásadě
95 % senzorů instalujeme naopak co nejníže v konstrukci.

Nabízíte několik úrovní služeb. Jak se liší?

Základní služba je pouhý sběr dat. V ERP systému se na ně pak zákazník může podívat, ale upřímně, bez znalostí stavební fyziky z nich laik moc nevykouká. Proto nabízíme další služby – formou SMS či e-mail alertu posíláme zprávy, nebo pravidelný report v PDF. Máme ale také prémiovou službu, kdy zákazník může konzultovat s naším technikem, kde přesně se problém objevil – jestli je zdrojem třeba odpadní trubka. Za deset let provozu už máme typické problémy dobře nastudovány.

Takže když si koupím vaši prémiovou službu, můžu s vámi zkonzultovat, jak problém řešit?

Ano, ale někteří naši klienti, především zhotovitelé dřevostaveb, instalují technologii Senzomatic jako standardní součást výstavby domu, takže operátor v takovém případě nejprve kontaktuje zástupce zhotovitele a oni navrhnou způsob řešení. Naším úkolem je pak hlavně předat informaci o tom, co se v objektu stalo, případně poskytnout další konzultaci.

Vaši technologii využívá asi sedm set staveb. Kolik hlášení reálných problémů generujete?

Průměrně dvě až tři za týden.

Není váš produkt finančně dostupný jen hodně movitým vlastníkům dřevostaveb?

Naopak. Ti movití vlhkost neřeší, je pod jejich rozlišovací schopnost a berou to jako samozřejmost. Berte to tak, že pro běžný rodinný dům o rozloze 120‒140 m2 obytné plochy náš systém stojí okolo čtyřiceti a pětačtyřiceti tisíc korun. Takže jsme na jednom či dvou procentech ceny domu. V portfoliu máme i velké instalace v Německu, Slovinsku a Rakousku, ale naší hlavní stálicí jsou rodinné domy v Česku.

Říkáte, že monitorovací systém MoistureGuard dnes patří mezi nejlepší na světě. Není to příliš sebevědomé?

No, to se obávám, že není! Může za to spolehlivost detekce, přesnost měření, ale i kombinace měřených parametrů – výsledky jsou unikátní a nikdo jiný vám je v současnosti neposkytne. Kombinace měřených hodnot je velmi důležitá pro algoritmy detekce v tom, že když naměříte maximální možnou vlhkost vzduchu, stále ještě může růst hmotnostní vlhkost dřeva. Proto měříme i tuto druhou veličinu, což sice některé konkurenční systémy umí, ale jen naše algoritmy tuto kombinaci hodnot dovedou využít. Vzhledem k tomu, že naše senzory mají velmi vysokou výdrž ‒ pokud je tedy nehodíte do kbelíku s vodou (smích) ‒ tak si troufnu říci, že jako jediní nabízíme senzory pro skutečně trvalý monitoring dřevostaveb.

Celou technologii jste vyvinuli sami. Jak náročné to bylo?

Náš produkt je kvalitní díky deseti letům vývoje a experimentování. Prošli jsme hodně slepých cest. Inovujeme neustále díky tomu, že pracujeme s daty a vyhodnocujeme je. Nejprve jsme technologii instalovali na velké dřevostavbě UCEEB. Ale máme i pokusné domy, takové mockupy, kde uděláme demonstrační panel z běžně používaných materiálů a vystavujeme tam naše senzory umělým záplavám či uměle vytvořené vysoké vlhkosti, testujeme je v klima komorách na UCEEB…, takže naše senzory procházely třeba půlročním cyklickým testem. Než jsme je dokonale vyladili.

V roce 2022 jste získali finance z programu Středočeského inovačního centra INO. Jak jste díky nim svůj produkt inovovali?

Peníze jsme využili hlavně na vývoj. Rozhodli jsme se jít do segmentu vícepodlažních dřevostaveb v Německu a potřebovali jsme odstranit neduhy v senzorech, o kterých jsme věděli. Jedním z nich je samoohřev senzoru související se způsobem napájení. I když do něj netečou velké proudy, tak teplota postupně ujíždí. Toho jsme se potřebovali zbavit, protože teplota ovlivňuje i měření vlhkosti. V rámci programu INO jsme například udělali kompletní redesign napájecího zdroje senzorů. Použili jsme konvertor s úžasnou účinností 98 %, tudíž tepelné ztráty jsme srazili do řádu setin původní hodnoty.

Jak vaši inovaci pocítí zákazník?

Zvýšili jsme přesnost měření teploty o jeden stupeň. Možná si řeknete, že je to málo, ale jeden teplotní stupeň může znamenat až plus minus 4 % na vzdušné vlhkosti, o kterou nám ve výsledku jde.

Letos chcete znovu zažádat o program INO, ale i o program EX, který je určen pro marketing a uvedení produktu na nové trhy. Kam plánujete expandovat?

Zakládáme pobočku v Rakousku a máme obchodní zastoupení v Německu, takže se snažíme expandovat na tyto dva trhy. Ale máme i obchodní vazbu na Japonsko. Dostat se na tento konzervativní trh bude složité, ale je to velká příležitost, protože tam vzniká půl milionu dřevostaveb ročně. V Německu nás zatupuje Mitsubishi International, která je jedním ze 7 velkých hráčů na japonském trhu a má ve svém portfoliu firmy, které se zabývají domovní automatizací, takže bychom jejich zákazníkům mohli nabídnout přidanou hodnotu. Máme systém, který nenajdete ani na tomto tradičním trhu.

V čem je pro vás SIC nejužitečnější?

Jako start-up bojujeme s nedostatkem financí, pro rozvoj firmy a expanzi potřebujeme třikrát více peněz, než kolika disponujeme. Oproti ostatním programům, se kterými mám zkušenost, vyniká SIC jednoduchou administrativou, rychlým rozhodováním i možností 50procentního předfinancování, což je pro malou firmu našeho typu zásadní.

Pracujete v oboru, kterému se celosvětově moc lidí nevěnuje. Co vás na něm baví?

Baví mě právě to, že můžu dělat věci, které jsou unikátní. A je to moc fajn pocit, když vám pod rukama vznikne něco hmatatelného a vy víte, že je to pro druhé lidi užitečné. Jsou chvíle, kdy můžu být na svoji práci pyšný, což je podle mě strašně důležitý pocit, který ve výzkumných organizacích a akademickém světě drží řadu mladých talentovaných lidí. Objel jsem spoustu zemí a dlouhodobě dělal výzkum a vývoj v různých částech Evropy. Jen mě to utvrdilo v názoru, že v Česku je velký počet extrémně dobrých, talentovaných ale přitom skromných vývojářů a vědců. Važme si jich a využívejme jejich talentu na maximum!

PODÍVEJTE SE NA VIDEO O TECHNOLOGII MOISTUREGUARD A STARTUPU INOSENS