Proč tam? Protože Světelná sauna je jedním z výsledků inovací NUDZ a má vysoký potenciál proniknout do běžného života. Více už vedoucí Kanceláře transferu technologií Karel Valeš a šéfka Centra výzkumu spánku a chronobiologie Jana Kopřivová.
NUDZ vznikl transformací Psychiatrického centra Praha. Proč jste potřebovali vybudovat nový ústav v Klecanech u Prahy?
RNDr. Karel Valeš, Ph.D.: Psychiatrické centrum bylo od 90. let jedním z nejprogresivnějších výzkumných ústavů v rámci českého zdravotnictví. Proto v roce 2015 vyrostl krásný nový NUDZ, aby zdvojnásobil dosavadní výzkumný potenciál centra. Kousek od nás vede dálnice na Drážďany a to se hodí, protože dalším záměrem bylo natáhnout do této metropolitní zóny středních Čech specialisty z oblasti neurověd, psychiatrie, psychologie a další odborníky na duševní zdraví.
Proč je pro vás důležité mít pod jednou střechou výzkum a zároveň péči o pacienty?
Protože je to obrovská výhoda. Pokud se vědecko-výzkumný svět prolíná s klinickou medicínou, výsledky mohou snadněji proudit do praxe. A my jsme se takovým místem aplikace vědy stali.
Na co se zaměřujete primárně?
Samozřejmě, že součástí naší mise je, že se snažíme prohlubovat teoretické základy medicíny, nakonec jsme výukovou základnou 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Především se však zaměřujeme na potřeby pacientů a osob, které jsou v riziku rozvoje duševní chorob. Snažíme se zkoumat příčinu choroby ze stránky biologické, molekulární, genetické či neurochemické, ale i z hlediska postavení pacienta ve společnosti. Máme tu výzkum nejzávažnějších duševních onemocnění, jako jsou schizofrenie, poruchy nálady či úzkostné poruchy, ale věnujeme se i výzkumu spánku a dalším klíčovým potřebám lidí. V centru zájmu máme pacienta či klienta, a proto tu máme velmi kvalitní psychiatrickou a psychologickou péči, ambulantní či lůžkovou. Snažíme se být inovativní, ať už v oblasti diagnostiky či standardů péče.
Vedete v NUDZ Kancelář transferu technologií. Co to je?
Transfer technologií je docela nová disciplína, která má stimulovat spolupráci vědeckých týmů s praxí. Dnešní vědecké studie velmi často končí publikací, což je skvělý základní výstup vědy. Často se ale zapomíná, že výsledky mají i nějakou další společenskou a ekonomickou hodnotu. My se snažíme analyzovat, jestli naše věda a výzkum nemůžou být ještě užitečnější a snažíme se přenos výsledků do praxe urychlit. V kanceláři se věnujeme například komercializaci, ale transfer technologií nemusí být nutně o ní – v případě NUDZ jsou dopady vědy a výzkumu nejvýraznější v oblasti prevence a léčení chorob.
Jednou z inovací, kterou byste rádi uvedli do praxe, je Světelná sauna. Zatím stojí tento výsledek společného projektu NUDZ, UCEEB a firmy Spectrasol jen na chodbě vašeho ústavu. Proč tahle útulná krychlová místnůstka ve světlezelené barvě vznikla?
Zeptat se na to můžeme kolegyně, která tento výzkumný projekt řešila. Jano? (odpovídá PhDr. Jana Kopřivová) V našem centru se zabýváme vlivem světla na psychiku a chování. Všichni víme, že během roku se mění světelnost, mění se délka dne a intenzita světla, což mnoho lidí vnímá, protože se to odráží na naší výkonnosti i náladě. U některých lidí je to výrazné a extrémně citliví lidé mnohou v důsledku změn světelnosti trpět až sezónní afektivní poruchou. Ta se běžně léčí pomocí fototerapie. Jenže dostupné fototerapeutické pomůcky mají světelné spektrum, se kterým jsme nebyli spokojeni, protože se nepodobá dennímu světlu. Rozhodli jsme se proto pro spolupráci s firmou Spectrasol, která vyvinula vlastní patentované spektrum, které se velmi blíží přirozenému dennímu světlu, a očekáváme, že bude biologicky účinnější při léčbě našich pacientů. Tuto hypotézu právě testujeme v naší Světelné sauně (úsměv).
Světelná sauna funguje ve dvou modech – zatím pracujete jen v tom civilním, ale můžete případně přepnout do terapeutického. Jak se od sebe liší?
V civilním modu na sebe necháte svítit světlo, které má intenzitu 2,5 tisíce luxů, zatímco v terapeutickém režimu je intenzita přibližně deset tisíc luxů. Pro srovnání, když vyjde slunce ráno na horizont, máte na oku asi tisíc luxů, a když sedíte v dobře osvětlené kanceláři, dostane se k vašim očím pouze zhruba pět set luxů. Z toho vyplývá, že když jsme dlouho zavřeni v budovách, ztrácíme biologický signál dne. A teď si vezměte, jakým způsobem života běžně žijeme? Přes den pracujeme v kancelářích a večer jsme doma, kde na nás ještě před spaním často svítí světlo z monitorů, které obsahuje modrou složku. Pro naše biologické hodiny je přitom velice důležité, když máme dost světla ve dne a večer mnohem méně. Náš životní styl se může dlouhodobě podílet na rozvoji řady potíží, které bychom rádi pomocí Světelné sauny pomohli řešit a léčit.
S jakými pocity lidé z vaší sauny odchází?
Výzkumy ještě probíhají, hodnotíme vliv sauny na náladu, spánek a cirkadiánní rytmus člověka. Máme opakovanou zkušenost s tím, že se tu lidé cítí velmi příjemně. Zatím nám sem chodí pacienti, kteří saunu využívají jen jako doplněk k léčbě v tzv. civilním režimu. Nicméně vše je na dobré cestě a předpokládáme, že brzy bude Světelná sauna používána v režimu terapeutickém.
Zkusila jste světelnou saunu sama na sobě?
Ano, byla jsem si tu sednout několikrát a zkusila oba režimy. Cítila jsem potom aktivnější. Je to podobné, jako když jste v létě na dovolené, svítí na vás slunce a jste pak méně unavení než v zimě, kdy je šero. Světelnou saunu můžete využít jako povzbuzení.
Když se vrátíme k transferu technologií, pane Valeši, počítáte do budoucna s komercializací světelné sauny?
Ano. Zatím v ní děláme výzkum zaměřený na sezónní afektivní poruchu. Do budoucna ale chceme, aby se ze sauny stal zdravotnický prostředek ve smyslu terapie tohoto onemocnění.
Jana Kopřivová: Ještě bych doplnila, že naším hlavním cílem je sice využít saunu jako zdravotnický prostředek, ale myslím, že toto zařízení má velký potenciál ke komercializaci i mimo oblast zdravotnictví. Třeba v lázeňských domech, v oblasti wellbeingu a umím si představit, že světelnou saunu budou využívat i firmy pro své zaměstnance. Proto testujeme, jestli má vliv také na kognitivní funkce.
Pane Valeši, vaše kancelář transferu technologií dlouhodobě spolupracuje se Středočeském inovačním centrem. V čem vám SIC aktuálně pomáhá?
Od léta využíváme SIC program Konzultační podpora, který nám zajistil odborné konzultace s respektovaným právním expertem v oblasti nakládání s výsledky vědy a výzkumu. Porovnávali jsme s ním naše zkušenosti a nastavili jsme společně náš vnitřní právní systém, který zaručuje, že NUDZ bude transfer technologií do praxe dělat správně z hlediska práva. Je to velmi důležité, protože náš ústav je příspěvková organizace ministerstva zdravotnictví, což znamená, že výsledky výzkumu typy světelná sauna jsou majetkem státu, který má velmi komplikovaná pravidla, jak s ním zacházet. Spolupráce s expertem byla klíčová i proto, aby se nám dařilo transfer technologií zrychlit. Rok je na trhu dlouhá doba, jste v konkurenčním prostředí a vaše inovace se mezitím může stát zastaralou. V sázce je hodně – pokud nebudeme rychlí, můžeme promarnit příležitost pro celé Střední Čechy, protože výsledky výzkumu se nakonec někde musí vyrobit, někdo s nimi musí obchodovat a je naším cílem, aby se to dělo ve středočeském kraji, kde nápad vznikl.
Proč je pro vás spolupráce se Středočeským inovačním centrem výhodná dlouhodobě?
Myslíme si, že s každým aplikovatelným výsledkem vědy může vzniknout zárodek pro menší start-up nebo spin-off. Takže v rámci Konzultační podpory jsme si nastavili i postup, jak tyhle subjekty mohou na základě našich nápadů vzniknout…. Identifikujete nápad s potenciálem pro praxi, oddělíte se s ním a založíte tím spin-off, který si pak žije svým byznys životem, ale musíte to udělat transparentně a za jasných podmínek, abyste přesně věděli, co komu můžete nabízet, měli stanované licenční platby v případě úspěchu apod. Ve spolupráci se SIC tohle nastavení už několik let rozvíjíme a teď doufáme, že jsme našli poslední střípek do mozaiky.
Pokud je hlavním cílem vznik start-upů či spin-offů, co vás v tomhle maratonu pohání?
Vědomí, že se to opravdu vyplatí. Podívejte se třeba do Ústavu organické chemie a biochemie na excelentní výzkum profesora Antonína Holého, který má skoro po čtyřiceti letech stálý ekonomický profit.
Proč byste doporučil spolupráci se Středočeským inovačním centrem dalším výzkumným centrům?
To je prosté. Lidé v SIC jsou otevřené mysli, a snaží se hledat důvody, proč by něco šlo, ne proč něco nejde! To je primární důvod, proč se středočeským vědcům, ale i firmám vyplatí s tímto centrem spolupracovat.
