MENU

Zahraniční vědci si oblíbili Středočeský kraj. Láká i Čechy z jiných regionů.

Více než 3 000 vědeckých pracovníků ve 27 výzkumných institucích. Zabývají se například výzkumem rakoviny, vesmíru i problémy s vodou. Mezinárodní vědecké týmy ze Středních Čech patří ke světové špičce. Také díky nim se region dostal na globální vědeckou i inovační mapu. Jak se žije a pracuje vědcům ve Středočeském kraji?

Jsem velmi ráda, že se mi naskytla šance přesídlit na venkov, i se všemi výhodami, které nabízí hlavní město. Oceňuji blízkost Prahy, ale také vítám klid, přírodu a možnosti sportovního vyžití,“ říká rodačka ze severní Moravy Ing. Martina Žáková. Pracuje jako vědkyně v laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech, kde se zabývá simulacemi interakce laserového svazku s hmotou. Momentálně na toto téma dokončuje doktorát na ČVUT. „Po deseti letech bydlení v Praze jsem se přestěhovala do středočeské obce Nová Ves pod Pleší. V budoucnu se nebráním prožít část svého života v zahraničí, ale ráda bych ve Středočeském kraji zůstala natrvalo,“ dodává Martina, která je důkazem toho, že vrcholová věda už není jen výsadou mužů.

Ing. Martina Žáková, Junior Researcher, ELI Beamlines

Strukturní biolog z Francie

V ELI Beamlines, vědeckém centru s nejsilnějším laserem na světě, působí téměř 300 odborníků z 30 zemí. Podobně je tomu i v nedalekém Vestci, kde již čtyři roky funguje špičkové biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV. Téměř třetina z 500 zaměstnanců jsou zahraniční studenti a vědci. Patří mezi ně také seniorní vědec Frédéric (Fred) Vellieux Ph.D. Pochází z Francie, studoval na univerzitách v Nizozemsku a Velké Británii a 25 let pracoval jako strukturní biolog ve francouzské vládní agentuře pro atomovou energii. „Po tak dlouhé době u jednoho zaměstnavatele jsem se chtěl posunout dále. Možnosti v mém oboru však byly omezené, a proto jsem se rozhodl hledat další uplatnění mimo Francii,“ popisuje Fred počátky své cesty do středních Čech, kde v posledních několika letech vznikla s přispěním Evropské unie velká vědecká centra mezinárodního významu. „Na centru BIOCEV mě zaujalo multioborové zaměření – medicína, chemie, genetika a samozřejmě strukturní biologie, která je velmi důležitá při návrhu nových léků,“ vysvětluje Fred, jemuž se ve Středočeském kraji nejvíce libí historické zámky jako Karlštejn, Dobříš nebo Průhonice. „Za největší překážku pro příchozího vědce považuji neznalost jazyka, což může být například problém při jednání s úřady. Ale plánuji zde zůstat natrvalo, tak budu mít dost času se češtinu naučit,“ říká s úsměvem Fred.

Hvězdný básník

Do Astronomického ústavu v Ondřejově jsem přišel před 45 lety z Frýdlantu nad Ostravicí v Moravskoslezských Beskydech. Dodnes zde pracuji a bydlím s rodinou přímo v areálu ondřejovské observatoře. Moc se mi tady líbí. Areál se nachází uprostřed krásné přírody a nabízí půvabné výhledy,“ popisuje okolí své práce i bydliště jeden z nejvíce uznávaných českých astronomů prof. RNDr. Marian Karlický, DrSc.

Jeho oborem je studium slunečních erupcí, plazmová astrofyzika a radioastronomie. Za svou kariéru přednášel na mnoha univerzitách a vychoval řadu studentů. Je autorem více než 500 vědeckých publikací, dostal celou řadu ocenění a v roce 2018 byl zvolen za člena Učené společnosti ČR. Ve volném čase se věnuje psaní moderní poezie. „Pro naši vědeckou práci je velice důležité sdílení zkušeností se zahraničními kolegy. Několik výzkumníků ze zahraničí působí přímo u nás v Astronomickém ústavu v Ondřejově, ale samozřejmě bych byl rád, kdyby jich zde bylo ještě více,“ doplňuje prof. Karlický.

Až 30 nových vědců

„Středočeský kraj se profiluje jako vysoce inovační region s excelentními výzkumnými centry, a to jak v rámci České republiky, tak na evropské a mezinárodní úrovni. Máme zde obrovský potenciál i možnosti využití výzkumu a vývoje v praxi. Rádi bychom s podporou evropské dotace posílili naše centra o světové kapacity. Jedná se o logický krok a věřím, že to bude velmi přínosné. Zároveň usilujeme o to, aby se do vlasti vrátili Češi, kteří odešli takzvaně za lepším do zahraničí. Chceme jim u nás vytvořit srovnatelné podmínky,“ říká hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová.

Kraj se uchází o dotaci z prestižního programu Horizont 2020, výzvy Marie Skłodowska-Curie, MSCA-COFUND. Žádost nyní prochází hodnocením a výsledky budou známy v únoru 2020. V případě schválení dotace bude program realizován v období od května 2020 do dubna 2025.

„Naším cílem je přivést do kraje až 30 zkušených vědců ze zahraničí, kteří zde budou působit v pěti výzkumných oblastech – biotechnologie a biomedicína, laserové technologie, kosmické technologie, energetika a digitalizace,“ říká Martina Vycudilíková, projektová manažerka SIC pro oblast výzkumu a vzdělávání. „Právě kvůli zaměření středočeských výzkumných center existuje v kraji potenciál pro rozvoj všech těchto oblastí, které jsou zároveň označované za klíčové strategické technologie pro budoucnost.“


Věda a výzkum ve Středočeském kraji
 
Kromě ústavů Akademie věd s dlouholetou tradicí jako je Astronomický ústav v Ondřejově nebo Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, vyrostly v kraji v posledních několika letech významné mezinárodní výzkumné infrastruktury. To jsou především centrum BIOCEV – Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci, nebo špičková laserová centra ELI BEAMLINESHiLASE v Dolních Břežanech. Některá místa v kraji koncentrují až několik výzkumných center. Tak je tomu v případě středočeské obce Husinec-Řež, kde se v jednom areálu nachází hned čtyři výzkumná centra zabývající se jadernou energetikou, jadernou fyzikou či anorganickou chemií.
 
Středočeský kraj spolu s Prahou tvoří 50 % vědecko-výzkumné kapacity ČR. Z top 100 firemních investorů do výzkumu a vývoje (VaV) v EU má ve Středočeském kraji sídlo nebo pobočku hned 13 firem. V roce 2017 činily celkové investice do VaV ve Středočeském kraji 14 mld. Kč. Firemní sektor tvořil 85 %. Pro porovnání, v celém Česku je to pouze 55 %. Kraj má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost, kolem 3 %. Ve výzkumu a vývoji pracuje přes 7 000 zaměstnanců. Podnikatelský sektor v regionu reprezentuje téměř 30 000 firem. V letošním roce se Středočeský kraj zařadil po bok dalších českých regionů, kteří naplňují novou Inovační strategii ČR s vizí „The Czech Republic: The Country For The Future“.  
 
Přečtěte si Příběhy Středočeského kraje – Výzkum, vývoj, inovace