Dokážete zjistit vertikální deformace jejího generátoru s přesností na pět setin milimetru. A dovede tutéž technologii použít i ve městě na lávce pro chodce. Není to fantazie, ale schopnost vědců z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického.
Svému měřicímu systému říkají HYNI. Klidně by mu ale mohli přezdívat „hadicová vodováha“. Funguje totiž na principu spojených nádob, ve kterých se udržuje stejný hydrostatický tlak. Vědci z VÚGTK ho nainstalovali na základovou desku generátoru Jaderné elektrárny Temelín už před 25 lety. Dokážou tak přesně měřit polohu parogenerátoru a odhalit případná místa, kde došlo k deformaci. Slouží jim k tomu pět desítek namontovaných čidel.
„Systém HYNI jsme vyvinuli tak, aby kontinuálně sledoval výškové posuny staveb či technologických zařízení a aby byl přesný a automatizovaný,“ přibližuje ředitel VÚGTK Ing. Jiří Drozda. Základní systém je dlouhodobě nainstalován v Temelíně, probíhá však jeho další vývoj. „Poslední instalace je na právě dokončované pěší lávce v Hradci Králové, kde hlídá stabilitu lávky, a jsme schopni detekovat její případné výškové změny,“ doplňuje Ing. Drozda.
Přesná schopnost změřit vertikální posuny staveb či jejich nepatrné deformace vydobyla systému HYNI pověst zcela unikátní měřicí technologie. „Ve světě obdobný systém neexistuje. Náš cíl je uplatnění čidel na nových i rekonstruovaných mostech,“ doplňuje Ing. Jiří Lechner, který je spoluautorem řešení z útvaru Metrologie a inženýrské geodézie VÚGTK.
Energetická díla, točivé stroje, přehrady, mosty… potenciál využití měřicího systému HYNI je obrovský. Nejde přitom zdaleka o jedinou službu, kterou může být Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický užitečný pro širokou škálu partnerů.
Středočeské inovační centrum proto ústav dlouhodobě finančně podporuje. Podívejte se, co konkrétního díky tomu vzniklo:
- Virtuální mapová sbírka
- Rozšíření aktivit VÚGTK
- Instalace systému HYNI na lávce v Hradci Králové
- Korporátní identita
