„Dostali jsme se pod křídla Evropské kosmické agentury, která nás vedle Středočeského inovačního centra posunula hodně dopředu,“ říká Jan Semrád, jednatel a spoluzakladatel firmy Varistar. Jak může být zemědělství ekologické a zároveň výnosné? Líčí v rozhovoru s moderátorem Martinem Karlíkem.
Prvotní myšlenka se zrodila u sklenice vína, vzpomíná s úsměvem Jan Semrád, jak před sedmi lety vznikl koncept map relativního výnosového potenciálu. Tedy analýza historických map i satelitních snímků, která by odhalila, ve kterých místech terénu se pěstování plodin dlouhodobou daří a kde naopak. „Někteří nás tehdy považovali za šarlatány, ale postupně se v praxi ukázalo, že naše technologie přináší vynikající výsledky,“ vzpomíná spoluzakladatel Varistaru, kterému s vývojem technologie pomohl program Středočeského inovačního centra INO:EX. „Zemědělství je zajímavé v tom, že potřebujete znát informace z minulosti. Když totiž znáte historický profil pole, pak víte, že třeba na skalnatém temeni kopce nic neporoste, anebo naopak odhalíte problém, který se naučíte řešit,“ zdůvodňuje smysl map výnosového potenciálu.
Varistar, s.r.o. ale u prvotního úspěchu nechtěl ustrnout. Dosud investoval do vývoje nových technologií kolem sedmdesáti milionů korun a vyvinul například systém, který dokáže nejen automaticky analyzovat satelitní snímky polí a zjistit, ve kterých zónách se plodinám dlouhodobě (ne)daří, ale zároveň aplikaci, která konkrétnímu zemědělci umožňuje, aby přes ni třeba v kabině svého stroje nastavil chytré dávkování hnojiva, přípravků na ochranu rostlin či osiva. „Jsme spojeni s praxí – máme velké množství terminálů, které jsou v traktorech a postřikovačích, ale pracujeme i se senzorovou technikou, která na polích zjišťuje zásobenost živinami a další informace klíčové pro to, aby plodiny rostly efektivně,“ vysvětluje v Za ušima Jan Semrád, jehož firma získala několik prestižních ocenění včetně bronzové příčky v celorepublikovém kole IBM Firma roku 2021.
Mrkněte na druhý díl Podcastu za ušima!
Moderátor Martin Karlík (vlevo) a host #2 Za ušima Jan Semrád
Satelity vs. drony
Proč se vlastně v době masového šíření dronů vyplácí zpracovávat data ze satelitních snímků? Důvodů je více. Satelitní snímkování je velmi přesné a data jsou navíc veřejně dostupná. „Boom satelitů jde obrovským tempem,“ zdůrazňuje Jan Semrád. Zatímco před sedmi lety nad tuzemskou oblohou přeletěl jeden satelit za více než dva týdny, dnes létají na denní bázi. „V tuto chvíli už navíc několik start-upů vypouští velké množství satelitů, které pravděpodobně do dvou let budou schopny vyfotit libovolné místo na Zemi každých 30 minut s rozlišením 30 cm,“ dodává s tím, že drony sice do zemědělství pronikají stále více, jejich využití je ale na denní bázi zatím poměrně náročné. Dron vyžaduje obsluhu od člověka a oba mají běhen dne omezenou kapacitu. „Nicméně, nechme se překvapit budoucností. Existují koncepce celých hejn autonomních dronů, která by mohla umět aplikovat hnojiva sama,“ uzavírá Jan Semrád.
Jednatel a spoluzakladatel Varistar, s.r.o. Jan Semrád (zdroj: SIC)
Investice do umělé inteligence
Silnou stránkou Varistaru je, že dovede klientům nabídnout doslova komplexní řešení jejich potřeb. Dokáže získat a zpracovat přesná aktuální i historická data o reliéfu krajiny, porostech či výnosnosti půdy, udělat z nich chytrý mix a stanovit nejúrodnější či nejméně úrodnou část půdy. Zároveň během několika hodin vytvoří přesný model pole a díky aplikace automaticky nadávkuje vhodnou míru hnojiv, osiv či přípravků na ochranu rostlin. Jeho cílem je být ve správný čas na správném místě. Jenže příroda klade zemědělci do cesty pokaždé jiné překážky, které se neustále proměňují, ať už jde o počasí či terén. „Investujeme proto intenzivně do technologií strojového učení, aby mohly efektivně pomoci našim agronomům pochopit, co přesně se na polích děje a jak na to reagovat,“ vysvětluje Jan Semrád s tím, že díky umělé inteligenci by Varistar mohl připravit mapy relativního výnosového potenciálu ještě přesnější než dosud. Znalosti a schopnosti agronoma ale přitom zůstanou nezastupitelné.
Díky přesnému popisu každé části pole je možné určit optimální dávku hnojiv či osiv pro každou z těchto částí.
Díky svým technologiím je Varistar schopen zvýšit výnos plodin až o 15 % a současně významně snížit dopady na životní prostředí. Unikátní spojení ekologické ohleduplnosti a ekonomické výhodnosti firmě otevírá cestu do zahraničních regionů. „Loni jsme i díky SIC vstoupili na slovenský trh. Program INO:EX nám v části EX pomohl právě s touto expanzí, zároveň nám ale v části INO pomohl inovovat naše klíčové technologie,“ uzavírá Jan Sermád. Ambice expandovat ale Slovenskem nekončí. Až to umožní politická situace, chtěl by Varistar uskutečnit svoji připravenou expanzi na Ukrajinu a zároveň do budoucna proniknout i na západoevropské trhy.
