SIC pomáhá středočeským obcím řešit problémy s vodou
22. října 2019 uspořádalo SIC seminář „Retence vody v krajině a sídlech“. Cílem bylo seznámit místní samosprávu s nejnovějšími poznatky v oblasti zadržování vody v krajině a sídlech. Akce byla určena především zástupcům obcí a měst ve Středočeském kraji. Mezi přednášejícími byli zástupci vysokých škol a výzkumných ústavů. Seminář navazuje na letošní květnovou konferenci Zásobování pitnou vodou v kontextu (nejen) klimatických změn.
Na začátku programu vystoupil zástupce SIC, Dr. Ing. Jarmil Vyčítal, expert v oblasti vodního hospodářství, který prezentoval klíčová témata, jimiž se SIC v této oblasti zabývá. Patří mezi ně zkušenosti s čištěním a následným využíváním odpadních vod, vodohospodářskou infrastrukturou ve městech nebo firemní příklady přístupu k hospodaření s vodou v krajině.
„Jsme tým odborníků, kteří dokáží poradit a propojit s relevantním partnerem nebo finančním nástrojem. Ve spolupráci s výzkumníky i experty z průmyslu umíme doporučit a navrhnout zlepšení vodohospodářské infrastruktury jako jsou vodovody a kanalizace,“ řekl v úvodu setkání Jarmil Vyčítal. Účastníky hlavně informoval o inovační platformě Aliance pro vodu ve Středočeském kraji, jež SIC iniciovalo před 6 měsíci. Jejím cílem je sdružovat všechny regionální subjekty působící v oblasti vodního hospodářství a diskutovat nad aktuálními trendy i překážkami.
Dalším řečníkem byl Doc. Dr. Ing. Tomáš Dostál, vedoucí Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT, který hovořil o retenční kapacitě krajiny a možnostech jejího zvyšování. Ve svém příspěvku se zaměřil na širší kontext problematiky kvality, retence vody a způsobu hospodaření. „Problematika zde je a je reálná. Odpovědnost má každý za své vlastní jednání, nikoliv úřady, společnost nebo EU. Dotčen může být každý,“ prohlásil Doc. Dostál. „Nelze ovlivnit kolik vody u nás spadne, ale lze ovlivnit kolik jí tu zůstane a v jaké podobě – dostupnosti,“ dodal během své prezentace Doc. Dostál. Přínosnou informací byla např. ukázka technických prvků a řešení retence vody v krajině, nebo internetový portál Intersucho, který se věnuje monitoringu a klimatologii sucha v ČR, Evropě a USA. Celou prezentaci naleznete ZDE
Případovou studii představila Mgr. Petra Pecková, starostka Mnichovic u Prahy. Obec se v dubnu 2018 potýkala s extrémním ubýváním vody v městském vodojemu a vysycháním studen. O měsíc později dospěla situace až do fáze, kdy musely být vypnuté čerpací stanice a svolán krizový štáb. Nakonec byly na náklady obce povolány na pomoc cisterny a situaci se podařilo stabilizovat. Od 1. 5. 2019 bylo vydáno Opatření obecné povahy a probíhá neustálá osvěta občanů. Obec se snaží využívat dostupných dotací na „zelené střechy“, výsadby zeleně, omezila sekání veřejných ploch a plánuje budování nových retenčních nádrží. Situace v Mnichovicích je podrobně popsána ZDE
Užitečným nástrojem pro efektivní hospodaření s vodou je Katalog opatření pro zadržení vody v krajině. Projekt prezentovala Mgr. Pavla Štěpánková, PhD z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Katalog byl realizován pro Ministerstvo životního prostředí v souladu se strategickým dokumentem Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR. Cílem katalogu je představit možná řešení a nastínit jejich využití v území včetně popisu jejich případných vlivů na složky životního prostředí společnost. Jedná se zároveň o metodickou pomůcku pro návrhy systému opatření při adaptaci území na projevy extrémních hydrologických situací – sucha a povodní. V neposlední řadě v něm naleznete vzorová opatření – jednotné přístupy k přípravě, návrhu a upracování účinných systémů opatření v rámci hydrologického celku. Prezentaci o katalogu včetně odkazů si můžete prohlédnout ZDE
Zahraniční zkušenost s hospodařením s vodou představila paní Zuzana Boukalová ze společnosti Vodní zdroje, a.s. a METCENAS o.p.s. Účastníci semináře tak měli možnost seznámit se blíže s využíváním přírodně blízkých opatření – umělých mokřadů – v Káthmándském údolí v Nepálu. Vodovodní kanál přiváděl vodu do tzv. pokhari – uměle vybudovaného retenčního prostoru, které má jednak akumulační a také vsakovací funkci: jejich dnem docházelo k infiltraci povrchové vody do mělkých kolektorů podzemních vod, které sytí místní kopané studny (tzv. tun) a chrliče (tzv. hiti). V roce 1993 bylo v lokalitě 39 pokhari, dnes jen 15 fungujících. „Inovačním řešením“ jsou umělé mokřady, které zadržují a také filtrují vodu. Přečištěné odpadní vody jsou poté využívání pro zasakování do horninového prostředí a k podpoře stabilizace hladiny podzemní vody mělkého kolektoru. Druhým řešením problematiky s vodou v Nepálu jsou zasakovací jímky. Jejich schéma i fotografie z průběhu instalace si můžete prohlédnout ZDE
Další akce SIC s názvem Zlepšení vodohospodářské infrastruktury se uskuteční 26. 11. v IMPACT HUB a registrovat se můžete ZDE
