Pavel Jovanovič: V inovacích je u nás nemalý prostor pro zlepšení
SIC podporuje inovátory z řad středočeských podnikatelů, aby svými nápady zlepšovali svět kolem nás. Za osm let pomohlo k úspěchu více než třem stovkám inovativních firem a akcelerovalo téměř 100 projektů výzkumných organizací směrem k aplikaci na trhu. V jeho čele dnes stojí Pavel Jovanovič. V rozhovor portálu Vědavýzkum.cz vysvětluje nejen strategii SIC, ale i pozici ČR v inovacích.
Středočeské inovační centrum (SIC) vzniklo v roce 2015 díky Středočeskému kraji, ale i Fyzikálnímu a Astronomickému ústavu AV ČR a Výzkumnému ústavu geodetickému, topografickému a kartografickému. O tři roky později se k zakladatelům přidalo ještě ČVUT. Zřizovatelé se snažili vytvořit takovou organizaci, která bude úzce navázána na klíčové hráče inovačního prostředí ve Středočeském kraji a společnými silami bude tento ekosystému rozvíjet.
Snahou inovačních center je zejména podpora menších a středních podniků, transfer znalostí do praxe. Týká se to také SIC?
Strategii SIC lze rozdělit do tří prioritních cílových oblastí.
Tou první je růst a inovace ve firmách, v zavedených podnicích i ve startupech. Naším posláním je pomoci jim s expanzí, inovacemi a realizací změn, které přinesou nové produkty a hodnotu na trh. Mnoho z nich se dnes snaží dostat ze subdodavatelského modelu, kde jsou nízké marže a malý prostor pro inovace, až k tomu, že se budou schopni úspěšně prosadit s vlastními produkty na mezinárodních trzích. Tyto firmy SIC podporuje prostřednictvím individualizovaných služeb zaměřených na vývoj nových produktů s vysokou přidanou hodnotou, změny interních procesů a obchodních modelů, expanze na nové produktové či geografické trhy či digitální transformace.
Druhá cílová oblast našich aktivit se nachází ve výzkumných organizacích. Tam se zaměřujeme na akceleraci výsledků výzkumných projektů ke komercializaci a praktickému uplatnění na trhu a ve společnosti. Naše programy a služby pomáhají klientům z vědeckého prostředí s výzvami, které stále ještě bohužel nejsou prioritami v českém akademickém prostředí, ale pro budoucí potenciál celého Česka jsou zásadní.
Pomáháme s řešením validace tržního potenciálu vědeckých objevů a technologií, s průzkumem kapacit trhů, akcelerací prof-of-concept projektů a prototypů nebo s nastavením správného přístupu ke komercializaci na úrovni celé organizace. Na našich matchmakingových setkáních také zajišťujeme, aby si oba světy podnikání a akademie lépe rozuměly a vznikaly z toho konkrétní projekty spolupráce. A také se více prosadily impulsy a témata z tržního prostředí do samotného zaměření výzkumných programů v těchto institucích.
A jaká je ta třetí cílová oblast?
Třetí cílovou oblastí je řízení Regionální inovační strategie, kterou je SIC pověřen. Jedná se o koordinaci dlouhodobého rozvoje regionu a vytváření příznivého prostředí pro výzkum, podnikání a inovace. Jde o společné úsilí řady důležitých aktérů z inovačního ekosystému jako jsou firmy, výzkumné organizace, města, vzdělávací instituce a další. Na této platformě vznikají strategické projekty, jejichž význam přesahuje jednoho aktéra a má dopad do větší části inovačního ekosystému.
Můžete uvést nějaký konkrétní projekt?
Jedním z takových strategických projektů, které SIC inicioval a řídí, je projekt MERIT z programu Horizon Europe. Ten spojuje více než 15 veřejných výzkumných organizací a desítky dalších i komerčních partnerů. Jeho cílem je posílit vědeckou excelenci a mezinárodní vazby ve vybraných technologických oblastech regionu pomocí mobility velmi zkušených vědeckých expertů z celého světa do prostředí Středočeského kraje. A to formou dlouhodobých pracovních stáží.
Role SIC v inovačním ekosystému
Jak se snažíte rozvíjet region v oblasti inovací? Je třeba jej odlišit od hl. města Prahy?
Středočeský kraj a Praha jsou spojeny takřka pupeční šňůrou. Ať se podíváte na dopravu, ekonomické aktivity, trh práce, zdravotnictví, školství, a takto bychom mohli pokračovat dále. Správa a rozvoj veřejných služeb v těchto oblastech však naráží na administrativní rozdělení území. To často naši klienti podnikatelé vůbec nevnímají a vidí toto území jako jeden metropolitní region, který patří k nejvyspělejším a nejbohatším v celé střední Evropě.
Z tohoto potenciálu a provázanosti samozřejmě těží i Středočeský kraj. Ten má jinak svá specifika, mezi něž patří výrazné vnitřní rozdíly, a také má své přirozené centrum v Praze, tedy mimo administrativní hranice regionu.
Pro naše činnosti v SIC to znamená, že musíme tyto rozdíly zohlednit v nabídce našich služeb a individuálně přistupovat k práci v různých částech regionu. A pracovat s tím, že kraj nemá jeden přirozený fyzický hub (respektive jím je Praha) a v regionu se nachází řada menších kondenzačních jader, která spolu ale nejsou příliš provázaná.
Některá specifika regionu už jste zmínil. Je ještě něco, co při plánování svých aktivit nesmí SIC opominout?
Středočeský kraj se příliš neliší od obrazu celého Česka z hlediska struktury ekonomiky. V uplynulých dekádách se zde silně prohloubila specializace na automobilový průmysl a subdodavatelský řetězec zahrnující mnoho různých oborů.
Významnou pozici tu mají velké zahraniční firmy, které tu v řadě případů díky vhodným podmínkám a dobrému zakořenění v regionu již rozvíjí své aktivity s vyšší přidanou hodnotou. Klíčové pro budoucí prosperitu a rozvoj regionu bude tuto komponentu doplnit mnohem více o dynamicky se rozvíjející nové firmy, které stojí na vlastních technologických produktech 21. století a jsou schopné je úspěšně dostat na globální trhy.
Současně jsou tu nové příležitosti nejen v technologických firmách a nových oborech, ale také ve výzkumu, ve kterém spočívá velký potenciál do budoucna díky novým vědeckým infrastrukturám, které tu vznikly v posledních 10 letech. Jak rychle a v jakém rozsahu tento potenciál dokážeme využít, bude ovlivňovat to, jak se nám podaří jako regionu a celé ČR projít druhou ekonomickou transformací a opět nastartovat ekonomické sbližování s vyspělými zeměmi Evropy.
Jak spolupracuje SIC se společnostmi či institucemi z oblasti vědy a výzkumu?
U nás v regionu existují téměř tři desítky výzkumných organizací sdružených pod Akademií věd ČR, resortních veřejných výzkumných institucí či fakult nebo pracovišť univerzit. Současně jsou tu desítky výzkumných nebo vývojových pracovišť zahraničních a domácích firem.
S řadou z nich jsme v úzké a dlouhodobé spolupráci. Vedeme s nimi společný dialog o jejich strategických potřebách a problémech, společně iniciujeme konkrétní projekty transferu a komercializace jejich výzkumných výsledků k praktické aplikaci. Naše podpora směřuje do oblastí jako je validace tržního potenciálu, ověření poptávky a vytvoření prototypu či expertní podpora v nastavení vhodného modelu komercializace dané technologie či nastavení strategie v této oblasti v rámci celé organizace.
Považujeme to za důležitou součást našeho poslání a veřejné služby, ze které mohou v případě úspěchu benefitovat nejen zapojení partneři, ale celý regionální inovační ekosystém.
Jaké máte zkušenosti se spoluprací s akademickou sférou? Víme, že Moravskoslezské inovační centrum v rámci strategie Smaragd velmi úzce spolupracuje s VŠB-Technickou univerzitou Ostrava. Je taková spolupráce smysluplná i ve Středočeském kraji? S kým a v jaké oblasti?
Středočeský kraj je specifický tím, že se tu nenachází žádná velká univerzita, jen několik fakult či detašovaných pracovišť aplikovaného výzkumu pražských univerzit jako je ČVUT a VŠCHT.
Máme tu ale mnoho výzkumných organizací, které patří ve svém oboru mezi mezinárodní vědeckou špičku (např. laserové centrum ELI-ERIC či biotechnologické centrum BIOCEV) nebo těch, které se zaměřují na aplikační výzkum se silnou provazbou do průmyslových aplikací. Příkladem strategické dlouhodobé spolupráce akademické sféry a průmyslu je konsorcium Brain4Industry (B4I), založené společně s dalšími akademickými a průmyslovými partnery z regionu, které vede Fyzikální ústav AV ČR a jehož je SIC součástí. B4I je organizací, která pomáhá implementovat digitální a pokročilé výrobní technologie jako je 3D tisk, AI či laserové technologie do průmyslových firem.
Chceme maximalizovat synergie, které poskytují unikátní kompetence členů B4I. Již nyní nabízíme test-bed pro průmyslově využitelné 3D tiskové technologie, expertní konzultační podporu pro digitální transformaci firem a další služby. Aktuálně pracujeme s partnery na dlouhodobé vizi rozvoje centra B4I do roku 2030.
Jaká jsou úskalí inovačního snažení v ČR? V European Innovation Scoreboard si nevedeme příliš úspěšně, proč?
Žebříčky a souhrnné indikátory jako je European Innovation Scoreboard jsou dobré pro základní mezinárodní srovnání. Ale je potřeba na ně nahlížet v souvislostech a zejména vidět, co je za nimi a z čeho se počítají.
Jako Česko patříme mezi skupinu zemí nazývanou středně výkonnými inovátory (tzv. „Moderate Innovators“), nevedeme si tedy vyloženě špatně, ale je tu nemalý prostor pro zlepšení. Totéž platí i pro Středočeský kraj.
Současně ani mezi experty není shoda na tom, co jsou klíčové důvody, proč se nedaří rychlejší posun kupředu. Když se podíváme do detailu, zjistíme, že největší prostor pro zlepšení je v oblasti vzdělávání, zejména v kvalitě a zapojení populace do terciárního vzdělávání.
Podprůměrné pozice dosahujeme také v excelenci a propojení vědy v mezinárodním rozměru (čest výjimkám!), v úrovni digitalizace, ve výkonnosti při ochraně IP nebo v rozvinutosti ekosystému rizikového kapitálu. Řada z těchto oblastí je v gesci veřejného sektoru nebo je lze poměrně dobře motivovat k rozvoji vytvářením příznivého prostředí v rámci hospodářské a inovační politiky státu.
Na co je nutné, dle Vašeho názoru, začít klást důraz?
Hlavní pozornost do budoucna je nutné zaměřit na posílení schopnosti budovat firmy v progresivních a růstových oborech, které uspějí na globálních trzích. A jejichž úspěch a zisky společně se získanými zkušenostmi jejich majitelů na této cestě budou využity v Česku k tomu, aby vznikaly další takové firmy. Díky tomu se můžeme postupně přeorientovat na dlouhodobě udržitelný a zdravý model růstu české ekonomiky, který není převážně závislý na dotacích, zahraničním kapitálu a tradičních oborech. Jen to bude chtít tento směr dlouhodobě udržet a vytrvat, protože podstatné výsledky se mohou objevit třeba až za delší dobu.
Čím inovace u nás stát podporuje, čím naopak brzdí?
Myslím, že je potřeba, aby inovační a hospodářská politika získala mnohem větší prioritu a pozornost. Neboť prosperitu a kvalitu života jakékoliv země nebo regionu nelze dlouhodobě zajistit bez fungující a rostoucí ekonomiky, která je založená na udržitelnosti, a v které jsou příležitosti a také benefity z dosaženého úspěchu přístupné co největšímu počtu lidí ve společnosti.
Vnímám, že tématu se – i kvůli událostem a zrychlujícím změnám v hospodářství a ve společnosti – začíná věnovat větší pozornost, což je dobře.
Chybí mi však to, abychom od úsilí a strategií, kterých máme v Česku mnoho, přešli rychleji ke konkrétním krokům, na kterých bude panovat celospolečenská dohoda. A odpracovali jsme tyto kroky ve společné synergii schopných politiků, podnikatelů, investorů, vědců a všech dalších, kdo k tomu mohou přispět.
To zatím v potřebné míře v Česku chybí. A omezená schopnost státu strategicky koncipovat dlouhodobou inovační politiku, a také ji efektivně provádět, podvazuje podnikavost a ochotu firem v Česku dále investovat a rozvíjet se.
Autor: Vědavýzkum (MK)
