„Díky programu MERIT mohu přispět k obnově Ukrajiny,“ říká výzkumnice Alina Khoptar 

SIC zapojuje excelentní vědce a vědkyně z celého světa do středočeského výzkumu. V programu MERIT jim zajišťuje výzkumné stáže, ve kterých výzkumníci realizují projekty ve strategických oblastech inovací. Ukrajinská vědkyně Alina Khoptar v rámci MERITu aplikuje nové technologie v oboru geodézie. Co její výzkum přináší ČR i zemi, ze které se stala válečná zóna? 

Vystudovala jste geodézii na Národní univerzitě Lvovská polytechnika. Čím se zabývá geodet?  

Geodézie je obor, jehož hlavním cílem je měření zemského povrchu, zpracování výsledků měření, jejich zobrazení do map a plánů, vytýčení projektovaných staveb v terénu, dokumentace skutečného provedení staveb a kontrolní měření jejich stavu. Je základem pro mnoho oblastí, například pro kartografii, navigaci, dopravu, katastr nemovitostí, stavebnictví, ale třeba i pro výpočet daní. Já se specializuji na inženýrskou geodézii. Inženýrský geodet získává data, která jsou klíčová pro řadu inženýrských a stavebních procesů. Jsou nezbytná pro plánování, navrhování i realizaci nových staveb a velkých infrastrukturních projektů jako jsou dálniční sítě či železniční koridory.  

Co to konkrétně znamená?  

Než se začne stavět, geodet vytyčí přesnou polohu stavby v terénu. Na základě projektové dokumentace stanoví hlavní body stavby, osy a hranice staveniště. Během výstavby pak maximálně přesně kontroluje změny polohy a tvaru konstrukcí, což je klíčové pro stabilitu a bezpečnost staveb. A samozřejmě zajišťuje i to, že měření a vytyčení stavby probíhá podle norem a legislativních předpisů. 

Před půl rokem jste získala stáž ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém, v.v.i. (VÚGTK) v rámci programu pro mobilitu vědců MERIT, který do Středočeského kraje přivádí excelentní výzkumníky a výzkumnice z celého světa. Co je podstatou projektu, který teď ve VÚGTK realizujete?  

Cílem mého projektu je přispět ke zvýšení přesnosti délkových měření pro účely zeměměřictví, a to s využitím měření na státním etalonu délek (geodetická základna Koštice poblíž Středočeského kraje). Snažím se vyvinout inovační technologii, která zajistí přenos délky z tohoto etalonu na geodetickou základnu Javoriv na Ukrajině.  

Na etalonu se vyskytuji často, protože svůj výzkum realizuji zejména v terénu, zatímco v ústavu analyzuji a vizualizuji naměřená data. Základnu si představte jako 12 fyzických pilířů v krajině v jedné linii. Jsou pevně stabilizovány v zemi v určitých a zvětšujících se rozestupech. A my geodeti mezi nimi měříme úsekové délky od 25 do 1450 metrů. Čím větší délky, tím zpravidla větší odchylky při měření vznikají.  

Státní etalon v Košticích zajišťuje metrologickou návaznost elektronických dálkoměrů, což znamená, že naplňuje požadavky zákona o metrologii a evropských norem, které specifikují, jak se mají měřidla v praxi používat.  

Proč je potřeba měřit úsekové délky, vždyť metr je mezinárodně definovaná jednotka? 

To sice je, ale jen teoreticky. Všechny etalony na světě by teoreticky měly poskytovat stejnou hodnotu délky. V praxi ale mohou existovat drobné rozdíly. Vznikají vlivem odchylek měřicích přístrojů a v důsledku faktorů, které ovlivňují měření v daném místě. Ať už jde o pohyby půdy, ve které jsou ukotveny pilíře etalonu, o osobní chyby měřičů nebo o atmosférické vlivy, které ovlivňují schopnosti našich vysokofrekvenčních laserových přístrojů.  

Státní etalon v Košticích je základna, která závazně definuje délky s přesností na desetiny milimetru, definuje způsob měření i kalibraci měřicích přístrojů. Díky neustálému přeměřování a sběru dat z terénu zdokonalujeme schopnosti měřicích přístrojů, což má konkrétní dopad na geometrickou přesnost staveb, které mohou být stabilnější a bezpečnější.  

Proč se snažíte přenést jednotku délky z ČR na Ukrajinu? 

Geodézie v Česku má standardy Evropské unie. V ČR existuje řada technických norem, které definují geometrickou přesnost staveb a přípustné odchylky při zeměměřičských činnostech a které jsou harmonizovány s normami Evropské unie. Ukrajinské normy ale ještě s EU vyladěny nejsou, což je teď velmi aktuální, protože EU je otevřená obnově Ukrajiny. Moje země je už dva a půl roku válečnou zónou s obrovským množstvím zničených či poničených staveb a objektů, které bude třeba zrekonstruovat či znovu postavit. Ráda bych své zemi pomohla tím, co umím. 

Můj výzkumný projekt je proto i součástí srovnávacích mezinárodních měření, které proběhnou mezi VÚGTK a Národní univerzitou Lvovská polytechnika, kde jsem působila na postdorandském studiu. Cílem této mezinárodní spolupráce je stanovit hodnoty délkových úseků na základně Javoriv s nejvyšší možnou přesností po vzoru českých Koštic a vypracovat technologie, které poslouží pro spolehlivá měření při obnově mojí země.  

Jak hodnotíte program MERIT po půl roce ve VÚGTK? 

Jsem šťastná, protože VÚGTK je pro mě ideální místo. Geodézie je tu na vysoké úrovni v celosvětovém měřítku. Mám tu přístup k moderním technologiím a je tu velká koncentrace kapacit v oboru. Jako ostatní stážisté mám i já v rámci MERITu svého mentora, který mi dává skvělý odborný feedback a směřujeme můj výzkum k ještě lepším výsledkům. Ing. Jiří Lechner, CSc. je spoluautorem unikátní měřicí technologie HYNI, která sleduje stabilitu turbogenerátoru na Jaderné elektrárně Temelín, ale i na pěší lávce přes řeku Labe v Hradci Králové. Jiří Lechner je zároveň garantem výše uvedeného státního etalonu. Učit se od takového odborníka je pro mě mimořádná příležitost. Současně jsem ráda, že mě přátelsky přijali i ostatní kolegové. Díky programu MERIT zdokonaluji své vědecko-výzkumné schopnosti, sbírám nové zkušenosti z praxe a rozvíjím se i osobnostně. Víte, Česko je můj druhý domov, moji rodiče tu žijí přes dvacet let a já je často navštěvovala. Když v mé rodné zemi vypukla válka, zvažovala jsem, jak ji mohu nejvíce pomoci a vnímám to tak, že právě díky MERITu jsem našla skvělý způsob.  

Co se Vám v rámci MERITu podařilo? 

Úspěšně jsem provedla teoretický výzkum jednotky délky a určila klíčové faktory, které ovlivňují přesnost měření v terénu. Současně jsem zahájila laboratorní výzkum. První výsledky jsem už představila na pražském Veletrhu vědy. S velkým nadšením se brzy setkám s desítkami talentovaných kolegů, které MERIT zapojuje do výzkumu ve strategických oblastech inovací Středočeského kraje. Mám radost, že mohu být součástí této komunity excelentních výzkumníků a výzkumnic ze čtyř kontinentů.  

Rozhovor vedl Michal Ježek