Astronomka Ivana Orlitová byla oceněna za převratný výzkum
Mladá vědkyně ze zakládající organizace Středočeského inovačního centra, Astronomického ústavu AV ČR, dala světu významný objev. Za krok k lepšímu poznání vzniku vesmíru získala astronomka Ivana Orlitová prestižní ocenění.
Za svůj převratný výzkum v oblasti poznání prvních stovek milionů let vzniku raného vesmíru získala mladá česká vědkyně Ivana Orlitová z Astronomického ústavu AV ČR prestižní cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky (GA ČR). Astronomický ústav sídlící v Ondřejově je přitom jedním ze zakládajících organizací Středočeského inovačního centra (SIC) a zůstává s ním v úzkém kontaktu.
Postdoktorský projekt Ivany Orlitové ocenila nejen GA ČR, která je jedinou institucí v zemi, která z veřejných prostředků podporuje výzkumné projekty jak erudovaných vědců, tak vědecké pracovníky na počátku jejich kariéry, vzbudila ale velký ohlas i v zahraniční vědecké obci. O výsledcích například psal i prestižní vědecký magazín Nature.
Z kosmologického hlediska se může zdát, že poslední zajímavou událostí ve vesmíru byl Velký třesk. Vznikly všechny typy částic a od té doby už se vesmír jen rozpíná. Přesto podle Ivany Orlitové v historii vesmíru rozeznáváme několik etap, které jsou považovány za klíčové. Důležitou roli sehrála takzvaná reionizace. Zatímco dnes má vesmír stáří necelých 14 miliard let, reionizace proběhla v první miliardě let po vzniku vesmíru. Vesmír se tehdy po stovky milionů let skládal jen z chladných neutrálních atomů. Po celou tu dobu ovšem působila gravitace, která postupně vytvořila shluky hmoty, ve kterých se nakonec zažehla fúzní reakce podobná té v našem Slunci. Vznikly tak první hvězdy a začaly zářit. Část z nich tvořila také tvrdé ultrafialové záření, které začalo plyn v okolním prostoru přetvářet na ionty. Postupně se tak celý neutrální vesmír přeměnil v ionizovaný. Tato změna s sebou přinesla změny ve způsobu tvoření galaxií a dalších struktur. “Přestože těmto principům rozumíme, dvacet let se astronomové neúspěšně pokoušeli je potvrdit a najít objekty, ze kterých by ionizující záření vycházelo ven. Nám se to podařilo.,“ popisuje základy zaměření výzkumu oceněná astronomka.
Spolu se svým týmem zažila něco, po čem touží astronomové po celém světě. Pro svá pozorování vesmíru mohla využít Hubbleův kosmický dalekohled, který je umístěn na oběžné dráze Země. Přidělování pozorovacího času přitom probíhá každoročně formou soutěže, v rámci níž mezinárodní porota složená z významných vědců vybere ze všech přihlášených projektů 10 až 20 % těch nejzajímavějších, jejich řešitelům využití teleskopu umožní.
„Při výzkumu jsme se zaměřili zejména na hypotézu, že ionizaci vyvolaly nejtěžší hvězdy v galaxiích. Zkoumali jsme, za jakých podmínek dokáže jejich ionizující UV záření proniknout z galaxie ven do okolního prostoru. Vytipovali jsme pět kompaktních trpasličích galaxií zvaných „zelené hrášky“, které sice pozorujeme v nedávném vesmíru, ale podobně jako v galaxiích z raného vesmíru se v nich velmi intenzivně tvoří hvězdy,“ vysvětlila Ivana Orlitová a pokračovala: „Pozorování v rámci projektu prokázalo únik ionizujícího záření ve všech pěti sledovaných galaxiích, což je dosud nejvýznamnější potvrzení tohoto jevu. Náš objev je velkým krokem k porozumění nejen galaxiím v blízkém vesmíru, ale i galaxiím, které vznikaly v době reionizace a nejspíš jsou za reionizaci zodpovědné.“
„Dalekohled není hračka“
Pro Ivanu Orlitovou to ale nebyla na Hubbleově dalekohledu premiéra. Účastnila se už pozorování s ním při několika projektech, během kterých spolupracovala s různými týmy. „Nakonec se mi podařilo být několikrát i v roli hlavního navrhovatele. Pozorovací čas získáváme pravidelně, přestože konkurence je velká. Vždy jde o silné mezinárodní týmy, pozorování jsou promýšlena, nejistota je i tak vždy velká. Velmi často jde o projekty, které jsou na hraně našeho současného poznání, takže každý další krok je krokem do neznáma. Je to každopádně fascinující proces, úspěch v soutěži o pozorovací čas je opravdu jako výhra v loterii,“ poodhalila astronomka pocity, které zažívá a dodala: „Teleskop neovládám přímo já, ale jsem zodpovědná za správné zadání všech souřadnic a parametrů přístrojů. Je to přece jen velká zodpovědnost, dalekohled není hračka.“
Kromě vesmíru i svědectví odpadních jímek nebo kůrovcová kalamita
Ceny předsedkyně Grantové agentury ČR se udělují jednou ročně za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro celé týmy. Každým rokem může být oceněno čtyři až pět řešitelů. Letošními laureáty jsou tři vědkyně a dva vědci. Kromě Ivany Orlitové jsou to také archeoložka Gabriela Blažková z Archeologického ústavu AV ČR za dvoudílnou monografii věnující se hmotným nálezům z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu, hydrobiolog profesor Jiří Kopáček z Biologického centra AV ČR, jehož výzkum prokázal, že přirozený proces regenerace lesů po kůrovcové kalamitě na Šumavě je tím nejlepším řešením, či biochemička Michaela Rumlová z VŠCHT, která svou prací přinesla novou naději HIV pozitivním pacientům. Cenu převzal také odborník v oblasti počítačových systémů profesor Lukáš Sekanina z Fakulty informačních technologií VUT v Brně, který se svým týmem vyvinul nové metody umožňující optimalizaci čísIicových obvodů.
lvana Orlitová plánuje na zjištěné závěry navázat dalším výzkumem, jenž se bude zabývat zkoumáním vlastností galaxií, které vedou k úniku ionizujícího záření. „Právě jsme podávali návrh na nová družicová pozorování, tentokrát v rentgenovém oboru. Zároveň máme stále spoustu dat z Hubbleova teleskopu a pravidelně podáváme návrhy na nová pozorování. Snažíme se rozšířit řady objektů, ze kterých ionizující záření uniká. Snažíme se zjistit, na jakých vlastnostech galaxií tento únik závisí. Zároveň pořizujeme detailní snímky těch galaxií, kde je únik už potvrzen,“ říká Ivana Orlitová s tím, že ji vždy přitahovalo vědomí, jak je vesmír ohromný, byl tu před námi a bude i po nás. „Astronomie je jako odhalování tajemství. Navíc v podmínkách a s fyzikálními zákony, které si na Zemi umíme jen těžko představit,“ odhalila úspěšná česká vědkyně svou motivaci ke studiu astronomie.
Kontakt:
Mgr. lvana Orlitová, Ph.D., Astronomický Ústav AV ČR, v. v. i.
