Inovační profil Středočeského kraje

Pozice kraje a dopravní infrastruktura

Středočeský kraj je největším krajem Česka, žije zde 1,3 milionu obyvatel a tvoří 11 % rozlohy země. Středočeský kraj má výhodnou polohu v okolí Hlavního města Prahy, se kterým je silně provázán v oblasti obchodu, průmyslu i výzkumu a které je přirozeným ekonomickým, politickým a obchodním centrem země. Středočeský kraj těží z kvalitní a vzdělané pracovní síly, hluboké průmyslové tradice a dobrého dopravního napojení na páteřní evropské komuni­kace. Právě tyto faktory výrazně přispívají k růstu regionální konkurenceschopnosti.

Středočeský kraj má i strategicky výhodnou polohu v srdci Evropy. Nachází se ve středu země, která je součástí Evropské unie, největšího společného trhu vyspělých zemí na světě, čítajícího více než 500 milionů lidí a tvořícího téměř 25 % svě­tového HDP.

Díky velmi dobré dopravní infrastruk­tuře je kraj silně integrován do evropského prostoru. Silniční nákladní dopravou je možné během 24 hodin obsloužit zhruba 400 milionů zákazníků ve více než 20 zemích EU. Letecky je z Prahy do 3 hodin dostupná každá země Evro­py. Nachází se zde i řada multimodálních pře­kladišť, která jsou napojena na hlavní evropské říční i železniční koridory.

Zdroje dat:

AGORA (2016): Intermodal terminals in Europe. AGORA-Group, Frankfurt am Main. Dostupné z: http://www.intermodal-terminals.eu/database [cit. 3. 12. 2016].

ArcČR 500 (2016): Digitální vektorová geografická databáze České republiky. ArcData, Praha.

EUROSTAT (2017a): Regional economic accounts. Eurostat, Luxembourg. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/data/database [cit. 16. 2. 2017].

LAVDIS (2016): Veřejné přístavy. Labsko-vltavský dopravní informační systém, Děčín. Dostupné z: http://www.lavdis.cz/vodni-cesty/verejne-pristavy [cit. 3. 12. 2016].

SŽDC (2016): Tranzitní koridory. Správa železniční dopravní cesty, Praha. Dostupné z: http://www.szdc.cz/soubory/mapy/koridory-zjednodusene.pdf [cit. 3. 12. 2016].

Seznam zkratek:

Hospodářství kraje

Středočeský kraj dlouhodobě patří k ekonomicky nejvy­spělejším regionům Česka. Úroveň ekonomické prosperity měřená jako HDP na obyvatele dosahuje 81 % průměru EU28. V porovnání s ostatními regiony zemí střední a východní Evropy patří Středočeský kraj k nejvyspělejším regionům.

Tempo růstu středočeské ekonomiky je dlouhodobě vyšší než národní i evropský průměr. Ekonomický růst dosahuje řádově vyšších hodnot než růst v ostatních zemích EU28 a je vyšší než eko­nomický růst Německa. Ačkoliv se ekonomická výkonnost Česka jako celku od roku 2008 přibližuje k průměrné ekonomické výkon­nosti EU28 výrazně pomaleji, než tomu bylo v předchozím období, ve Středočeském kraji až na výjimky krizových let 2009 a 2012-13 stále roste ekonomická úroveň a přibližuje se průměru států EU28. V posledních letech, po roce 2013, došlo ve Středočeském kraji k obnovení velmi rychlého hospodářského růstu a kraj opět patří k nejrychleji rostoucím regionům v EU28.

Ve středočeské ekonomice existuje dlouhá historická tra­dice průmyslové výroby. Na rozdíl od většiny starých průmyslových regionů ovšem Středočeský kraj prošel významnou transformací průmyslové výroby, která se dnes opírá čím dál tím více o vývojové a výzkumné aktivity. Zpracovatelský průmysl ostatně hraje v regionál­ní ekonomice zásadní roli i dnes. Firmy působící v tomto odvětví se podílejí téměř 40 % na výkonnosti krajské ekonomiky a vytvářejí více než 30 % pracovních míst. Význam průmyslu v krajském hospodář­ství v čase roste, na rozdíl od většiny ostatních států EU, a ve srovnání s ostatními regiony Evropy zde zpracovatelský průmysl dosahuje vy­sokého podílu na ekonomické výkonnosti.

Zdroje dat:

Bisnode (2016): Interní databáze firem. Dostupné z: www.magnusweb.cz

ČSÚ (2016): Databáze regionálních účtů. Český statistický úřad, Praha. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_reg [cit. 16. 2. 2017].

EUROSTAT (2017a): Regional economic accounts. Eurostat, Luxembourg. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/data/database [cit. 16. 2. 2017].

ČSÚ (2017a): Vybrané ukazatele podle krajů v roce 2015. Český statistický úřad, Praha. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/27-uzemni-srovnani-v5cxr41gja [cit. 3. 1. 2017].

Seznam zkratek:

Zahraniční investice a investiční zóny

Ve středočeské ekonomice hrají důležitou roli zahranič­ní firmy, které v současnosti tvoří téměř 75 % výkonů a 50 % pra­covních míst v podnikatelském segmentu. Důvodem pro tak silný příliv zahraničních firem byla především geografická poloha kraje v srdci Česka i Evropy a výrazný cenový rozdíl mezi východní a západ­ní Evropou. Tyto faktory v souvislosti s postupnou integrací ČR do EU a společného evropského trhu zvýšily atraktivitu kraje pro zahraniční firmy. Jejich příliv byl v minulosti hlavním faktorem úspěšné trans­formace a modernizace ekonomiky a umožnil nastartovat rychlý hospodářský růst již v období let 2002–2008. V první fázi se jedna­lo především o zahraniční firmy, jejichž konkurenceschopnost byla založena na nízké ceně vstupů. Postupně se zde však začaly rozvíjet i sofistikovanější aktivity s vyšší přidanou hodnotou, jako je výzkum a vývoj. Tomuto vývoji napomohla zejména vysoce kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla a dlouhá tradice průmyslové výroby v regionu. V neposlední řadě sehrává roli i geografická poloha a blízkost nejvy­spělejších regionů EU.

Středočeský kraj nabízí dostatek připravených investičních zón vhodných pro různé typy podnikatelských aktivit, jako např. průmyslovou výrobu, logistiku, skladování, distribuci apod. V tabulce je uveden stav nejvýznamnějších investičních zón v kraji v roce 2016.

Konkrétní vhodné lokality pro investování pomůže firmám vyhledat regionální

pobočka agentury CzechInvest: http://www.czechinvest.org/stredocesky-kraj-praha

Případně mohou firmy využít nabídku nemovitostí pro investování, které nabízí na webu Středočeský kraj:

https://www.kr-stredocesky.cz/web/regionalni-rozvoj/investicni-prilezitosti

Zdroje dat:

CZECHINVEST (2016):  Udělené investiční pobídky k 30. 6. 2016, CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic, Praha. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/ke-stazeni [cit. 30. 8. 2016].

ČNB (2016):  Přímé zahraniční investice 1998–2014. Česká národní banka, Praha. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/index.html [cit. 30. 8. 2016].

Seznam zkratek:

Výzkum a vývoj

Inovační ekosystém Středočeského kraje je charakteristic­ký vysokým podílem výdajů firem na výzkumné a vývojové (VaV) ak­tivity v regionu. Firemní sektor tvoří téměř 85 % všech výdajů na VaV realizovaných v kraji. Pro porovnání, v celém Česku je to pouze 55 %. Důvodem je velký význam průmyslu v hospodářství kraje a poměrně rozsáhlé aktivity VaV některých velkých firem působících v regionu. Celkový objem investic do VaV v kraji přepočtený k HDP dosahuje téměř 2 %, což je na úrovni průměru celé ČR. V případě znalostní intenzity pouze v podnikovém sektoru dosahuje Středočeský kraj nadprůměrných hodnot (1,6 % oproti 1,1 % v ČR). Firmy v kraji tedy v porovnání s ostatními regiony Česka investují poměrně významné finanční prostředky do VaV aktivit, což vytváří potenciál pro inova­ce. V posledních letech roste ve Středočeském kraji také kapacita veřejných výzkumných organizací, a to zejména v souvislosti s no­vými výzkumnými centry, která v regionu vznikla. Svým zaměřením na základní i aplikovaný výzkum je jejich potenciál nejen pro stře­dočeskou ekonomiku velice významný. V současnosti dochází ke zintenzivnění propojení jejich aktivit, výzkumných projektů i kapacit s průmyslovou sférou. Zároveň nová výzkumná pracoviště dostávají Středočeský kraj na světovou mapu excelentního výzkumu.

Středočeský kraj tvoří společně s Prahou vzájemně úzce propojený celek. Silné jsou i vazby v inovačním ekosystému, a to ze­jména mezi firemním sektorem ve Středočeském kraji a výzkumný­mi organizacemi v Praze. Středočeský kraj a Praha dohromady kon­centrují téměř 50 % veškerých VaV kapacit v celém Česku, v případě veřejných VaV aktivit je to dokonce 58 %. Proto je tu velký potenciál pro rozvoj ekonomických aktivit a inovací založených na výzkumu a vzájemné spolupráci firemního a akademického sektoru.

Seznam výzkumných center ve Středočeském kraji

Seznam organizací inovační infrasktruktury Středočeského kraje

Zdroje dat:

ČSÚ (2017b): Ukazatele výzkumu a vývoje. Český statistický úřad, Praha. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ukazatele-vyzkumu-a-vyvoje-2015 [cit. 16. 2. 2017].

Seznam zkratek:

Lidské zdroje

Míra nezaměstnanosti je ve Středočeském kraji dlou­hodobě o 1–2 procentní body nižší, než je průměr v celém Česku, a pohybuje se výrazně pod úrovní, kterou v průměru dosahuje ne­zaměstnanost v zemích EU28. To ukazuje na silnou regionální eko­nomiku, fungující trh práce ale i atraktivitu regionu pro investory. V současnosti je míra nezaměstnanosti ve Středočeském kraji jedna z nejnižších v celé EU, činí 3,1 %.

Nezaměstnanost je však v jednotlivých částech Stře­dočeského kraje značně rozdílná a reflektuje rozvinutost a eko­nomickou sílu jednotlivých lokalit v kraji. V prstenci obcí v okolí Prahy je nezaměstnanost minimální, což je dáno blízkostí Prahy jako silného ekonomického centra, kam mnoho obyvatel dojíždí za prací, a taktéž velice přízni­vou ekonomickou i sociální strukturou obcí v zázemí Prahy. Specifický vývoj velice nízké míry nezaměstnanosti při poměrně vysokých příjmech má také okolí Mladé Boleslavi, což je dáno silnou koncentrací ekonomických aktivit navázaných na Škodu Auto. Význam oblasti pro trh práce je srovnatelný s některými krajskými metropolemi.

Naopak v periferních územích na okrajích administrativ­ních hranic Středočeského kraje jsou obce, kde podíl nezaměstna­ných občasně dosahuje hranice 10 %, nebo ji dokonce překračuje.

Vzdělaní a odborně kompetentní lidé dostupní na trhu práce se stávají „strategickou surovinou“ pro ekonomiku 21. století. Je to právě kreativita, talent a vzdělání, které jsou primární podmín­kou budoucího ekonomického rozvoje. Středočeský kraj tuto „stra­tegickou surovinu“ rozvíjí a investorům nabízí kultivované prostředí.

Kvalifikovaná pracovní síla, k níž patří řídící pracovníci, specialisté, techničtí a odborní pracovníci, se v regionu koncentruje zejména v okolí Prahy. Příčinou je proces suburbanizace, který do těchto oblastí koncentroval mladé, vzdělané lidi s vysokým sociálním kapitálem. Disponibilní lidé na trhu práce, poptávající kvalifikované pozice, tvoří v obcích v blízkém okolí Prahy i více než 50 % všech uchazečů o zaměstnání. To svědčí o vysoké kvalifikaci lidí v těchto lokalitách.

Zvýšená koncentrace vysoce kvalifikované pracovní síly je i v některých regionálních centrech a v jejich okolí. Typickým příkladem je Mladá Boleslav, Poděbrady, Benešov a další. Přestože koncentrace kvalifikovaných lidí v těchto městech nedosahuje tak vysoké úrovně jako v suburbánní zóně v okolí Prahy, stala se tato města a jejich okolí velmi atraktivními pro investice do odvětví zpra­covatelského průmyslu, která potřebují kvalifikované pracovníky.

Středočeský kraj disponuje dlouhou průmyslovou tradicí, zázemím v kvalitní výzkumné infrastruktuře, kvalifikovanou pracov­ní silou a velmi dobrou geografickou polohou v blízkosti nejvyspělej­ších zemí západní Evropy. Další konkurenční výhodou, která nabývá na významu ve znalostní ekonomice 21. století, je dostupnost krea­tivní, kvalifikované a talentované pracovní síly a cena práce, která je ve Středočeském kraji v porovnání s mnoha regiony západních zemí velmi konkurenceschopná.

Především v minulosti, kdy investoři rozhodovali o umístění svých jednodušších výrobních či montážních aktivit, byla nízká cena práce jedním z hlavních faktorů ovlivňujících lokalizaci podniků v regionu.

V současnosti je patrné, že pro sofistikovanější ekonomic­ké aktivity založené na výzkumu a inovacích není cena práce tak podstatná a důraz je kladen na znalosti, kompetence a schopnost nalézt inovativní řešení při vývoji a uvádění produktů a služeb na trh.

Pozice Středočeského kraje na předělu mezi ekonomikami západ­ních a středoevropských zemí rozdíl v cenové hladině práce mezi západní a východní části EU ještě umocňuje. I v současnosti platí, že průměrné náklady firem na zaměstnance jsou v Česku zhruba tři­krát nižší, než je tomu například v Německu, Rakousku nebo Francii. V případě vysoce kvalifikované pracovní síly je tento rozdíl samozřej­mě o něco menší.

Na vysokou konkurenceschopnost obyvatel v kraji pou­kazuje i srovnání cenové hladiny práce s ostatními regiony Česka. Mzdy ve Středočeském kraji v porovnání s ostatními regiony Česka dosahují mírně nadprůměrné úrovně, což svědčí o vyšší koncentraci kvalifikovaných lidí i ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodno­tou, než je tomu ve většině českých regionů.

Jednotliví aktéři vzdělávacího systému ve Středočeském kraji jsou si vědomi, že kvalitní vzdělávání je nezbytné pro rozvoj potenciálu kompetentních, kreativních a talentovaných lidí, kteří se stávají „strategickou surovinou“ pro ekonomiku 21. století. Těmto skutečnostem se přizpůsobuje i struktura vzdělávacího systému.

Ve Středočeském kraji podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí na celkové populaci dosahuje 11,5 %, což je ve srovnání s celostát­ní úrovní podprůměrná hodnota (v ČR tvoří vysokoškolsky vzdělaní lidé 13,2 % populace). Je to dáno dosavadním zaměřením regionální ekonomiky na konstrukční a technické obory a zpracovatelský prů­mysl, což vyžaduje více praktických dovedností nabytých již ve vzdě­lávacím procesu mladých lidí. Středočeský kraj má velice dobře roz­vinutou a oborově diverzifikovanou nabídku vzdělávacích programů pro středoškolské studenty, která má v kraji dlouhodobou historic­kou tradici. Nejvyšší podíly vysokoškolsky vzdělaných lidí se nachází v zázemí Prahy, což je dáno především přílivem mladých vzdělaných lidí z hlavního města. Naopak technické obory jsou nejvíce zastou­peny ve městech střední velikosti, jako je Mladá Boleslav, Nymburk, Kolín či Kladno, kde se koncentrují významné podniky zpracovatel­ského průmyslu, a to dominantně v automobilovém, strojírenském nebo chemickém průmyslu.

Ško­ly po domluvě s firemním sektorem vychovávají řadu absolventů v oborech, po kterých je na trhu práce poptávka. Firmy i školy si při­tom uvědomují potřebu reagovat nejen na současné, ale i budoucí potřeby trhu práce plynoucí z nových vývojových trendů digitalizace, kybernetizace a automatizace výroby, v poslední době označované jako Průmysl 4.0.

Zdroje dat:

MŠMT (2017): Střední školy a vyšší odborné školy 2015-2016. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Praha. Interní databáze.

ČSÚ (2011): Sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad, Praha. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/sldb [cit. 24. 4. 2017].

ČSÚ (2017c): Průměrné mzdy 2016. Český statistický úřad, Praha. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2016 [cit. 24. 4. 2017].

EUROSTAT (2017c): Labour market (labour). Eurostat, Luxembourg. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/data/database [cit. 24. 4. 2017].

EUROSTAT (2017b): Regional labour market statistics. Eurostat, Luxembourg. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/data/database [cit. 16. 2. 2017].

MPSV (2017): Evidence nezaměstnanosti 2016. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha. Interní databáze.