Aliance pro vodu

 data-srcset
MENU

Konference o vodě nahlížela na problematiku z více úhlů pohledu

Koncem září se uskutečnila v příjemném prostředí Středočeské centrály cestovního ruchu v pražské Husově ulici konference nazvaná Trendy ve vodohospodářství 2020. Účastnící se shodli na tom, že setkání bylo zdařilé a inspirativní, s kvalitní organizací a se zajímavými a různorodými příspěvky jednotlivých vystupujících. Uspořádalo ho Středočeské inovační centrum (SIC), které vzniklo v roce 2015 za účelem zvýšení konkurenceschopnosti Středočeského kraje a kvality života v něm.  

Vodohospodářskou situaci ve Středočeském kraji okomentoval Jarmil Vyčítal, expert v oblasti vodního hospodářství SIC. Podle něj stav rozhodně není optimální, pokud jde o vodohospodářskou infrastrukturu a s ní související připojení obyvatel k vodovodní a kanalizační síti. Ve středních Čechách se nachází například přes pět set obcí s kritickým nedostatkem pitné vody. I z toho důvodu vznikla v roce 2019 Aliance pro vodu, která se snaží o zlepšení současného stavu. „Náplní Aliance pro vodu je poskytování odborného poradenství v oblasti vodního hospodářství pro města a obce Středočeského kraje, dále se pak jedná o doporučení a návrhy na zlepšení vodohospodářské infrastruktury vodovodů a kanalizací, stejně jako zadržování vody v krajině a sídlech, nebo o pomoc s krajskými projekty,“ informoval J. Vyčítal. 

Koncem září se uskutečnila v příjemném prostředí Středočeské centrály cestovního ruchu v pražské Husově ulici konference nazvaná Trendy ve vodohospodářství 2020. Zdroj: Pexels.com

Na jeho slova navázala Marcela Burešová, vedoucí oddělení vodního hospodářství Středočeského kraje. Ta se zaměřila na trendy ve vodohospodářství Středočeského kraje. Mimo jiné uvedla, že podíl lidí zásobovaných pitnou vodou z vodovodů činil v roce 2018 ve Středočeském kraji 86,4 %, což je méně než celorepublikový průměr. Důvodem je situace především v malých obcích do pěti set obyvatel a dále intenzivní výstavba v oblasti metropolitní Prahy a s ní spojené kapacitní problémy s přípojením nových lokalit. Obdobně situace vypadá, i pokud jde o počet obyvatel trvale bydlících v domech napojených na kanalizaci. Rovněž v tomto případě nedosahuje jejich podíl celorepublikového průměru. Jako nedostatečná se v této souvislosti jeví i kapacita čistíren odpadních vod vzhledem k množství odpadu z bezodtokových jímek. 

Technologii výroby vody z vlhkosti vzduchu pro vytváření vlastních zdrojů pitné vody představil Filip Mikulenka ze společnosti ECOONE Europe. Podle něj lze s atmosférickými generátory vody dosáhnout stoprocentní nezávislosti na odběru z distribučních sítí pomocí ostrovních systémů. Technologie pro výrobu čisté pitné vody využívá charakteristiku absorpčního chladiče, kde vzdušná vlhkost kondenzuje na výměníku. Kondenzovaná voda je dále sedmistupňovou úpravou filtrována a následně mineralizována. Poté je upravena UV filtrací, která odstraní 99,9 % bakterií. Každá jednotka může vyrobit denně 20 až 100 litrů, v případě těch průmyslových pak od 100 do 20 000 litrů pitné nebo užitkové vody.

Absorpční materiál Art Sand využívající nanotrubice pro velkoobjemové čištění a úpravu kapalin se zaměřením na pitnou i odpadní vodu uvedl Martin Bouša ze společnosti Art Carbon. Díky rychlé kinetice je česká nanotechnologie desetkrát efektivnější a přitom levnější než granulované aktivní uhlí (GAU). Nízké nároky na obsluhu vyplývají z unikátního regeneračního systému a designu modulární adsorpční kolony, kterou lze zvětšovat podle potřeby výkonu vodárny. Upravená pitná voda neobsahuje žádné pesticidy, léková rezidua a endokrinní disruptory. Navíc snižuje riziko tvorby vedlejších produktů dezinfekce vody, jako jsou trihalomethany, a redukuje také metabolity sinic.

Na nové smart dispečinky se zaměřil Bohdan Soukup ze Středočeských vodáren, a.s. (skupina Veolia). Smart dispečink zahrnuje informační systémy s možností zpracovávat tisíce údajů denně. „Propojením systémů lze data filtrovat, kombinovat a dávat do souvislostí. Automatická výměna dat zlepšuje výkonnost provozované infrastruktury, zkvalitnění údržby, zkrácení doby nutné pro opravy poruch na sítích, optimalizaci nákladů, zvýšení standardu ostrahy objektů a celkové bezpečnosti vodohospodářských zařízení,“ nastínil B. Svoboda. První smart dispečink ve skupině Veolia byl uveden do provozu v Praze roku 2013 a jen za dva roky jeho fungování se dosáhlo provozních úspor ve výši 153 milionů Kč. Další multifunkční smart objekty se nacházejí v Kladně, Hradci Králové a ve Zlíně.

BIM (Building Information Modelling) neboli informační modelování staveb je proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během jejího životního cyklu. „Informační modelování jako metoda práce je obecně použitelné na jakoukoli stavbu. Uplatnění nalezne nejen v segmentu pozemních staveb, ale také třeba v dopravním, vodním stavitelství i stavitelství speciálním a inženýrském obecně,“ sdělil Leoš Svoboda z czBIM/MPO ČR. Ten jako příklady využití BIM ve vodním hospodářství uvedl rekonstrukci vodohospodářské haly Fakulty stavební ČVUT nebo Novou vodní linku Ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Za jednoznačné plusy BIM považuje například úsporu nákladů a času počítanou za celý životní cyklus stavebního díla, lepší komunikaci mezi účastníky stavebního procesu, stejně jako zlepšení kontroly stavebního procesu i kvality výsledného díla.

Ivo Kokrment ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba hovořil o možnosti investorství při přípravě stavebních projektů vodovodů a kanalizace. Upozornil na rozdrobenost vodohospodářských investic, vysvětlil povinnosti vlastníka a provozovatele u vodovodů a kanalizací a nastínil modely jejich provozování, a to v rámci jak menších, tak i regionálních projektů. U regionálních projektů se podrobněji zaměřil na vodovodní přivaděč Mníšek pod Brdy, vodovodní přivaděč Javorník – Benešov nebo kanalizaci a čistírnu odpadních vod Sibřina a Sluštice.