Koronavirus posunul hranice vědy a dal nám více času soustředit se na sebe, říkají zahraniční vědci ze Středočeského kraje

Fyzici, astronomové, přírodovědci. 35 zahraničních vědců různých národností a oborů. Pracují ve výzkumných organizacích Středočeského kraje nebo Prahy. Například v laserových centrech ELI Beamlines a HiLASE, biotechnologickém a biomedicínském centru BIOCEV, Astronomickém ústavu, Národním ústavu duševního zdraví, Technoparku Kralupy nebo České zemědělské univerzitě.
8. července 2020 mohli již podruhé v tomto roce sdílet své zkušeností s prací a životem v Čechách. Akci uspořádalo Středočeské inovační centrum (SIC) ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze.

„Účelem těchto pravidelných setkání je networking, vzájemné sdílení zkušeností a nápadů mezi výzkumníky v rámci neustále se rozšiřující zahraniční komunity vědců Středočeského kraje,“ říká Martina Vycudilíková, projektová manažerka SIC pro vědu a vzdělávání a dodává: „Aktivita je součástí služby SIC Welcome Office, jejímž cílem je pomoci zahraničním vědcům a jejich rodinám s životem a prací ve Středních Čechách. Na podzim plánujeme další setkání. Jsem ráda, že se naše skupina stále rozšiřuje.“

V rámci programu zazněly prezentace vědeckých aktivit Francouzského institutu v Praze a vědeckého prostředí v Indii. Samuel Paul David z laserového centra HiLASE představil hlavní směry indické vědy, důležitá jména indické vědecké komunity a jejich přínos pro světovou vědu a také poukázal na to, proč indičtí vědci nejsou příliš známí ve světě.

Poslední přednáška nesla název „Kulturní vzorce myšlení“ a představil ji Maciej Zapiór z Astronomického ústavu. Maciej sdílel s ostatními zajímavý obrázek převzatý z článku „Kulturní vzorce myšlení v mezikulturním vzdělávání“, který napsal v roce 1966 Robert E. Kaplan, a který naznačuje, že jazyk ovlivňuje náš způsob myšlení více, než bychom si mysleli. 

Vědecký workshop

Po prezentacích následovaly týmové aktivity. Vědci pracovali v týmech po 5 osobách a jejich úkolem bylo společně zodpovědět 2 otázky:

1) Co byste poradili ostatním vědcům, kteří se rozhodnou pracovat v zahraničí?

2) Reflektujte současnou krizi veřejného zdraví a shodněte se na tom, jaké jsou její nejzávažnější důsledky (společenské, ekonomické a v oblasti zdravotnictví a mezinárodního výzkumu), případně jaké jsou přínosy plynoucí z této krize?

Odpovědi na první otázku zahrnovaly např. následující postřehy: než se přestěhujete, navštivte cílovou zemi; seznamte se s tamní kulturou, zdravotnictvím, školstvím a daňovým systémem; informujte se o vízových předpisech; zajímejte se o výzkumnou organizaci, ve které budete pracovat; pokud je to možné, spojte se s místní zahraniční komunitou a získejte zkušenosti „z první ruky“.

Pokud jde o odpovědi na druhou otázku, kromě negativních důsledků, jako jsou: ztráty na životech; ekonomická krize; společenská izolace; duševní zdraví; a dokonce omezení výzkumné činnosti mezi ženami vědkyněmi způsobené nutností péče o děti, zmínili účastníci i pozitivní důsledky, například zvýšená péče o sebe; pozitivní dopad na životní prostředí; hodnota času stráveného s rodinou nebo významné vědecké poznatky, které pomohly v boji s virem.

Diskuze a networking pokračoval během neformálního rautu v kafeterii Francouzského institutu v Praze. Další meetup je naplánován na podzim 2020. Zajímají Vás další akce Welcome Office? Navštivte naše stránky nebo FB skupinu.